Pokročilá správa softwaru

Následující text je určen pro pokročilé uživatele a popisuje složitější způsoby správy softwaru, které ovšem poskytují více možností nebo umožňují spravovat systém z Terminálu.

apt je nástroj pro manipulaci s balíkovacím systémem z příkazové řádky. Mezi nejdůležitější příkazy patří příkaz pro instalaci balíku:

sudo apt-get install <název_balíku>

příkaz pro odstranění balíku:

sudo apt-get remove <název_balíku>

příkaz pro odstranění nepotřebných balíků:

sudo apt-get autoremove

Více informací o práci s tímto nástrojem naleznete na stránce apt.

aptitude lze obsluhovat jak příkazy, tak v textovém menu. Grafický mód spustíme jednoduše příkazem

aptitude

Konzolové příkazy jsou stejné jako příkazy u apt s tím rozdílem, místo apt-get píšete aptitude.

dpkg vám umožňuje nainstalovat nebo odebrat jednotlivý balík. Mezi nejdůležitější příkazy tedy patří příkaz pro instalaci balíku

sudo dpkg -i <balík.deb>

a pro odstranění balíku

sudo dpkg -r <název_balíku>

Více informací o práci s tímto nástrojem naleznete na stránce dpkg.

Pokud požadovaný program není ve zdrojích, ani na jeho domovských stránkách nenabízejí ke stažení DEB balíky, je zde možnost nainstalovat jej i z balíku RPM. Pomocí nástroje alien lze převést RPM balík na balík DEB. Převod nemusí být však vždy dokonalý a mohou chybět nějaké další závislé balíky, takže jej použijte, až když nemáte jinou možnost.

Tento program si nainstalujte instalací balíku alien. Potom můžete libovolný rpm balík převést na deb příkazem:

sudo alien <balík.rpm>

Nově vytvořený deb balík nainstalujte klasickým způsobem.

Tyto soubory představují samostatný spustitelný soubor, který vám zobrazí instalátor (buď grafický nebo textový) a provede vás instalací programu. Většinou mívají příponu .run, .bin či .sh.

Pokud se jedná o příponu .run a jde o hru, velice pravděpodobně je to instalátor Loki. Čtěte LokiInstaller.

Nejdříve si na stránkách programu ověřte, zda je možné tento instalátor použít ve vašem vydání Ubuntu. Pokud ano, nastavte na souboru spustitelný příznak, a pak jej spusťte (lepší je spouštět v Terminálu, mnoho z nich má pouze textovou instalaci):

./soubor.sh

Pokud má být instalace spuštěna s právy správce systému, zadejte

sudo ./soubor.run

Binární archiv představuje archiv (s příponami .tar.gz, .tar.bz2, .zip a dalšími), který obsahuje předvytvořenou spustitelnou verzi programu. Pozor, v těchto archivech může být i pouhý zdrojový kód, který vám k ničemu nebude - na stránkách programu by to mělo být viditelně rozlišeno slovy source a binary.

Archiv jednoduše rozbalte, najděte spouštěcí soubor, a ten spusťte. Pokud chcete program přístupný pro všechny uživatele, většinou se používá adresář /opt:

cd /opt
sudo tar xvzf /cesta/soubor.tar.gz

případně

sudo tar xvjf /cesta/soubor.tar.bz2

Pak už jen stačí vytvořit spouštěč a dát si jej třeba na panel nebo do nabídky Aplikace. Spouštěč se dělá zpravidla na nějaký skript, končí obvykle na .sh, .pl, .py.

Instalace ze zdrojových kódů, tzv. kompilace, je naprosto poslední volbou při instalaci programů. Obyčejný uživatel by se s ní za celý svůj život neměl setkat. Pokud chcete program kompilovat, pravděpodobně jste něco špatně pochopili. Zeptejte se nás, viz Pomoc.

Zdrojové kódy se většinou vyskytují v souborech s příponami .tar.gz nebo .tar.bz2 a bývají označeny jako source (v souborech těchto přípon mohou být i přímo spustitelné soubory, a ty se pak označují binary - to je pak binární archiv).

Více informací naleznete na stránce Zdrojové kódy.