V Linuxu mají všechny soubory možnost spustitelného příznaku. Tento příznak rozhoduje, zda daný soubor lze či nelze spustit. Díky této ochraně je velice těžké některý soubor spustit omylem. Taktéž vás velice účinně chrání před viry, protože případný záškodnický program nestačí jen stáhnout z internetu, ale aby se spustil, potřebuje právě spustitelný příznak. Bez něj je zcela neškodný. Tento přístup má tedy mnoho výhod. Samozřejmě, začátečníkovi, který o něm neví, může způsobit těžkosti. Pokud jste si tedy např. z Internetu stáhli soubor, který chcete spustit (může to být třeba hra, která není ve výchozích Ubuntu zdrojích), je nutné na něm nejprve nastavit spustitelný příznak.
Využijeme výchozího správce souborů Nautilus. Najděme si daný soubor (na ploše či kdekoliv jinde) a klikněte na něj pravým tlačítkem. Z kontextové nabídky poté zvolte Vlastnosti, a na kartě Oprávnění zaškrtněte Povolit spouštění souboru jako programu. Toť vše, nyní už můžete soubor spustit.
Druhou možností je využití Terminálu. Otevřeme si ho a přesuňme se do adresáře s daným souborem. Poté napíšeme příkaz:
chmod +x <jméno_souboru>
Toť vše, nyní už můžete soubor spustit.
Na obrázku je vidět, že soubor prvně nebyl spustitelný (vypisoval se šedě), a po příslušném příkazu již spustitelný je (vypisuje se zeleně).
Využijeme výchozího správce souborů Nautilus. Najděte si daný soubor (označený spustitelným příznakem), a dvakrát na něj poklepejte (nebo ho označte a dejte Enter). Z uvedené nabídky vyberte Spustit (pokud je to nějaká aplikace), nebo Spustit v Terminálu (pokud je to typicky nějaký instalační soubor).
U instalačních a podobných souborů je lepší spouštět jej v Terminálu, protože tam může zobrazovat nějaké důležité informace, nebo se i vás na něco ptát.
Druhou možností je využít Terminálu. Otevřeme si Terminál, přesuneme se do adresáře s daným souborem, a napíšeme příkaz:
./<jméno_souboru>
Je to opravdu tečka lomeno jméno_souboru. Znamená to, že z aktuálního adresáře chcete spustit soubor daného jména (např. ve složce hra spustíte soubor „.config“).
Pro pokročilé uživatele je tento způsob spouštění lepší, protože vám zůstane otevřený Terminál i po vypnutí dané aplikace. Čili si budete moci přečís všechny podstatné informace, jež případně aplikace vypsala.